Dívka z obrazu

Karel Gott

DmKolikrát jsem stál tam, před tím G7krámkem,
kde mě Bhřál i Dmmráz.
V myšlenkách jsem kráčel starým G7zámkem,
jenom Bjá a Dmčas.
BKolikrát, když slunce vlídná Czář zlátla,
Amze starého rámu dívčí Dmtvář mě zmátla,
Gmdívčí tvář, jak růže ukryC7
v šál okroFBF7-ý.
BČekal jsem, že dá mi znameCní, zbytečně,
Amdívala se na mé trápeDmní netečně,
Gmpřesto jsem ten obraz toužil
C7mít v podkroFBF-í. A7 
Přišel náhle pán a obraz koupil,
snad jí má teď rád.
Jen já vím, že vůbec neprohloupil
a nemůžu spát.
Nehledám už úsměv neměnný z plátna,
tahle krása bývá u ženy málo platná,
sny, že dívku láska oživí nám pominou-ou-ou.
K obrazům snad můžeš lehce vplát, je zvláštní,
nemohou ti zpátky lásku dát s tvou vášní,
malíři mi tohle rouhání
C7jistě promiFno-o-oB-o-oF-ou. F7 
Kolikrát, když slunce vlídná zář zlátne
pokaždé mě krásná dívčí tvář zmátne,
nemusí mít ani nádherný šál okrový.
Nečekám už tajná znamení, zbytečně,
teď už vím, kde láska pramení skutečně,
teď už vímn, že na mé znamení odpoví.
Lá-la-la-la, lá-la-la-la-lá, lá-la-la,
lá-la-la-la, la-la-la-lá, lá-la-la.
Lá-la-la-la, la-la-la-lá, la-la-la-lá.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:16:19.667+00:00
Výsledky hledání: